Je jaro a všechno kvete
sobota, 15. 3. 2008
Mám ucpaný nosík a hůř se mi dýchá. Naši mě proto vzali ven na procházku, že se mi na čerstvém vzduchu v tak krásném počasí bude dýchat líp. Takže jsem se podívala na svůj první hrad v životě. Read the rest of this entry »
Tak, a už vás mám všechny
čtvrtek, 13. 3. 2008
Víte, on bude mít táta narozeniny. On se totiž táta taky někdy narodil víte? No a při té příležitosti se u nás zastavila teta Katka a přivezla mi ukázat oba bratrance. Takže už znám nejen Pavču, ale i Honzíka.
Zaslechla jsem od táty básničku
středa, 12. 3. 2008
Táta už nějak přestává mít kontrolu nad situací a fakt chytá nerva. Když jsem si takhle vytrvale asi od šesti večer do půl jedenácté v noci plakala – no plakala, spíš křičela tak, že jsem až přišla o hlas a nebyla jsem k utišení za žádnou cenu – zaslechla jsem z jeho úst tichou básničku.
Trápí mě padouši
pondělí, 10. 3. 2008
Táta už je doma a mě trápí hrozní padouši. Ti padouši jsou prďoši. Naši na mě zkouší všelijaké recepty, ale bohužel nic moc nepomáhá a mě to bříško prostě bolí.
Návštěvní kolotoč
sobota, 8. 3. 2008
Já si užívám svoje první prázdniny u babičky a zároveň si chvilkama připadám jako muzejní exponát. Rodina je veliká a všichni jsou na mě zvědaví, protože mě ještě neviděli.
Hledá se táta
čtvrtek, 6. 3. 2008
No věřili byste tomu? Mě je přesně jeden měsíc a táta už nás s mamkou naložil do auta, odlifroval nás k babičce a zmizel.
Moje citoslovce z reklamní branže
pondělí, 3. 3. 2008
Když chytnu nerva, křičím. A když mě pak naši chtějí utišit a dají mi dudlíka, dělám neplacenou reklamu na distributora elektrické energie “E.ON, E.ON, E.ON”. Případně tyto reklamní bloky střídám s osvětou pro kojící matky, kdy mamce připomínám “Koj, koj, koj”. Taková malá a už v tom reklamním průmyslu lítám až po uši.
Návštěvní den, už teď jsem bohatá
neděle, 2. 3. 2008
Dneska jsem se konečně potkala s tetou Katkou, strejdou Pavlem a bratrancem Pavčou, kteří se na mne přijeli odpoledne podívat. Druhej bratranec, Honza, měl tentokrát omluvenku. Read the rest of this entry »
Teta Hanka si mne hýčká
neděle, 2. 3. 2008
Dneska se v poledne stavila na skok teta Hanka aby si mne pochovala. Zase mi přinesla dáreček, takový dospělácký bodýčko. A je zavinovací, takže se s ním taťka ani mamka nebude muset při oblíkání moc trápit. A hlavně mi určitě sekne.
Tak jsem se mohla jmenovat taky
sobota, 1. 3. 2008
Přes celou republiku se přehnala vichřice Emma rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Takže to byl vlastně orkán a ne vichřice. Když jsem byla ještě v bříšku, slyšela jsem, že jméno Emma u nás doma jako návrh padlo taky. Vyhrála to ale Dorka, která má teď za sebou první bouřku v životě. Read the rest of this entry »