Ve spárech medvědích tlap

Dneska jsme měli s naší rodinkou docela nabitej program. Ráno byla taková ta naše klasika: brzké vstávání, táta udělal pro sebe a mamku snídani a ještě jsme pak chvíli lenošili v pelechu. Tím to ale teprve začalo.

Oběd měl vařit táta, stejně jako včera, kdy dělal čínu s rýží. Dneska byla na programu treska s bramborem. Sice se do toho pustil, ale naši pak chvilku nacvičovali nějakou italskou scénu, tak to nakonec dorazila mamka.

Po obědě byla pohoda a venku krásně, tak jsme se vydali na procházku po žluté do jednoho údolí. Akorát taťka to vzal zase na chvilku do ruk a že nás tam zavede zkratkou lesem. Jenže, to by nesmělo být mokro a tím pádem logicky i bláto. A s tímto terénem mamča nepočítala. Takže přestože bylo i na sluníčku okolo 10 °C, na chvíli se teplota lokálně zvedla. Mamčiny parádní adidy a kolečka kočárku vypadaly jako po exkurzi na tankodromu po vydatném období dešťů.

Nakonec se situace jako vždy uklidnila a cestou zpátky jsme potkali přijíždějící návštěvu. Přijela se za náma podívat Agátka, Radana, Martin a babička s dědou. No to bylo něco pro mě. Zase jsem si putovala z náruče do náruče, chovala se a zase jsem dostala nové dárečky: myšku, triko a chrastítko. A taťka dostal taky: bombonieru a lahvinku… jéje, to zase bude veselo.

Jedna tlapa je jako polovina mého těla. Ve velikých
rukách strejdy Matina jsem v bezpečí