Nákupní horečka sobotního rána

Doma bylo jak u snědeného krámu, tak se naši domluvili , že už zkusí jet na společný větší nákup a vezmou mne samozřejmě s sebou. Táta brzo ráno zajel pro čerstvou snídani, v klidu a pohodě jsme všichni pojedli a vyrazili jsme do obchodu.

Mě to ale přišlo celkem nuda, já na ty nákupy nějak nejsem. To není nic pro mne. Všude bylo plno lidí, protože našim nedošlo, že v pondělí jsou Velikonoce. I když ono je to asi jedno, lidi jsou prý v obchodech pořád. To teda nechápu, co je tam táhne, co je baví na tom tahání napěchovaných vozíků. Naši byli naštěstí střídmí. A já jsem to raději zalomila a strávila jsem to povětšinou spánkem. Táta si mne vzal na starost a mamka lítala mezi regály, abychom to stihli co nejdřív. Naši museli uznat, že jsem byla naprosto vzorná. Tak to tak vypadá, že když to prošlo tak v pohodě, příště mne tam vezmou s sebou zase. Hmm, jenom dávejte bacha, abych si na tom nevybudovala závislost.

Dejte mi chvilku a já z těch prstů poskládám něco,
co by můj postoj jednoznačně vystihlo