Dvojitá kontrola

Včera u nás bylo zase nějaký zplašený počasí. Chvílemi se bez varování zvedla vichřice a venku zuřila strašná vánice, vítr se točil a vůbec by se mi tam nelíbilo . Ačkoli jsme tedy s mamkou na plánovanou kontrolu k paní doktorce zamýšlely jet vlakem, nakonec táta nedal jinak, než že pro nás přijede z práce a vezme nás zase autem.

Závěry jsou jen a jen pozitivní. Kromě toho, že si teda mamka postěžovala, že mě trápí padouši a že občas dělám rotiku, tak jsme si obě postěžovaly na tu rýmu. Bohužel jsem na ni dostala antibiotické kapky. No uvidím, moc se mi do nich nechce, ale ta rýma mi fakt nedá spát. Každopádně jsem ale zase parádně přibrala. Teď vážím 4 390 gramů a měřím 56 centimetrů. Od poslední kontroly jsem tedy přibrala 680 gramů a vyrostla o 5 centimetrů. To je slušný, ne?

Oplácaný Eminem, yeah…

Od paní doktorky jsme se ještě chvíli prošli městem, mamka mi ve městě koupila nějaký kalhoty a pak jsme se jeli pochlubit k paní Sušické (naší dule, která byla u mého příchodu na svět). Problém ale byl, že jsem cestou chytla hlada a nebyla jsem zase k utišení. Nakonec jsme ale přijeli o hezkou chvíli dřív, tak mne mamka nakrmila v autě na parkovišti. Když jsme ale vyšli to toho větrného počasí, nějak se mi to nelíbilo, prostě jsem nebyla ve své kůži, tak jsem po chvíli v kočátku chytila další záchvat. Když jsme dorazili k paníi Sušické, už jsem sice nekřičela, ale nahodila jsem takový výraz, že když mě Petra viděla, zhrozila se: “Co jste jí udělali? Ježíši, tohle jsem ještě nikdy neviděla, takhle nasraný miminko.”

Jojó, tak tohle já umím. Tvářit se umím doslova náramně. Grimasy mi jdou. To mám asi po taťkovi. Na něm je taky hned vidět, co si myslí, i když si myslí, že to nikdo nevidí.

Takže naši dostali za úkol mne natočit a zaznamenat moje záchvaty hysterie, aby mne paní Sušická mohla ukazovat jako exemlární případ na svých hodinách. Jsem prostě filmová hvězda.