Zaslechla jsem od táty básničku

Táta už nějak přestává mít kontrolu nad situací a fakt chytá nerva. Když jsem si takhle vytrvale asi od šesti večer do půl jedenácté v noci plakala – no plakala, spíš křičela tak, že jsem až přišla o hlas a nebyla jsem k utišení za žádnou cenu – zaslechla jsem z jeho úst tichou básničku.