Moje paní doktorka

pondělí, 11. 2. 2008

Dnes odpoledne jsem s našima jela na svou první prohlídku u mojí paní doktorky. Taťka šel ještě dopoledne do práce a odpoledne ve 3 hodiny jsme měli být v ordinaci. Jenomže já jsem tak tvrdě spinkala, že mne naši nemohli vzbudit, abych stihla pravidelné papání. A kdybychom jeli na prohlídku bez jídla, byly bych hladová strašně dlouho. Nakonec mne naši neprobudili s tím, že mi maminka dá najíst až v čekárně.

Naši ještě neměli kolečka k mé autosedačce, tak mne taťka nesl z Moravského náměstí až na Orlí. U paní doktorky jsem šla po chviličce na řadu a stalo se přesně to, co se dalo čekat. Vzbudila jsem se a musela jsem dát najevo, jaký mám hrozný hlad. Celou prohlídku jsem okořenila svým křikem, jak jsem se dožadovala mlíčka. Paní doktorka i sestřička byly moc hodné a prohlídku jsme zvládly rychle. Úlekovou reakci jsem předvedla dokonce ukázkově, dokonalý učebnicový příklad. Jsem zdravá jako buk a paní doktorka mi dnes před jídlem navážila 2870 gramů. Mamka si mne nakonec vzala do čekárny a konečně jsem se úplně vzorově nabaštila.

Ztracená v autosedačce
Tak tohle je moje zavinovačka do auta. A hlavně moje automobilové
království a bezpečí – autosedačka od babičky a dědy z Hovoran. Není tady moc vidět, na nějakém výletě ji ukážu líp

Leave a Reply